SUSE LINUX 9.3

Kapitola 5. Oprava systému / 5.4. Záchranný systém SUSE
	5.3. Expertní nástroje		Část II. Systém

5.4. Záchranný systém SUSE

SUSE LINUX obsahuje záchranný systém nezávislý na instalačním médiu, kdy se v případě nouze můžete zvenčí dostat ke všem svým linuxovým oddílům. Záchranný systém může být načítán ze sítě, CD či dokonce ze SUSE FTP serveru. Dokonce i z CD bootovatelný SUSE LINUX LiveEval CD můžete použít jako svůj záchranný systém. Záchranný systém zahrnuje některé pomocné programy určené k odstranění následků systémových katastrof, jako bývají nedostupné disky, nekonzistentní konfigurační soubory, atd.

Jedním z nástrojů záchrannho systému je aplikace Parted, kterou používáme pro změny velikosti oddílů, když nechceme použít k dané úpravě oddílů příslušný modul YaSTu. Více informací o programu Parted naleznete na http://www.gnu.org/software/parted/.

5.4.1. Spouštění záchranného systému

Vložte první CD či DVD SUSE LINUXu do mechaniky, ze které bude systém nabíhat. Zapněte počítač. Vyberte z instalační nabídky položku ‘Rescue System’ (‘Záchranný systém’). Záchranný systém se rozbalí, načte do RAM disku jako nový kořenový souborový systém, připojí se a spustí, přičemž tento postup je nezávislý na použitém médiu. Po těchto fázích je připraven k použití.

5.4.2. Práce v záchranném systému

V záchranném systému jsou k dispozici pod klávesovými zkratkami Alt + F1 až Alt + F3 tři virtuální konzole. Je možné se přihlásit bez hesla jako root. Pro zobrazení zpráv jádra a programu syslog na tzv. systémové konzoli použijte kombinaci Alt + F10.

V adresáři /bin naleznete množství užitečných shellových nástrojů. Je mezi nimi i program mount. Adresář sbin obsahuje také důležité souborové a síťové nástroje pro diagnostiku a opravy souborového systému. (Např., e2fsck). V adresáři jsou také nejdůležitější binární soubory sloužící k údržbě systému, jako jsou fdisk, mkfs, mkswap, mount, mount, init a shutdown, spolu s ifconfig, route a netstat, které se Vám jistě budouhodit při údržbě sítě. Adresář /usr/bin obsahuje vi editor, grep, find, less, a telnet.

5.4.2.1. Přístup do normálního systému

K připojení systémů SUSE LINUX pomocí záchranného systému použijte adresář - přípojný bod /mnt. Můžete ovšem použít i jiný adresář, či si nějaký jiný vytvořit. Následující příklad demonstruje použití záchrany pro soubor /etc/fstab s následujícím obsahem:

/dev/sdb5    swap   swap    defaults   0   0
/dev/sdb3    /      ext2    defaults   1   1
/dev/sdb6    /usr   ext2    defaults   1   2

	Varování
Dbejte na pozorné dodržení pořadí kroků popisovaných v následující sekci, zvláště těch které se týkají připojování různých zařízení.

Přístup k celému systému si zajistíte připojením systémů do adresáře /mnt při použití následujících příkazů:

mount /dev/sdb3 /mnt
mount /dev/sdb6 /mnt/usr

Nyní máte zajištěn přístup do celého systému a můžete např. opravit chyby v konfiguračních souborech, jako jsou chyby v /etc/fstab, /etc/passwd a /etc/inittab. Konfigurační soubory naleznete v připojeném adresáři /mnt/etc, což je původně nedostupný /etc.

Dříve než začnete obnovovat ztracené oddíly pomocí programu fdisk jednoduše tím, že si příslušné soubory začnete znovu nastavovat, vytiskněte si, nebo nakopírujte znění souboru /etc/fstab a výsledek příkazu fdisk -l.

5.4.2.2. Oprava systémových souborů

Poškozené souborové systémy představují pro záchranný systém choulostivý problém. Obecně - tyto souborové systémy není možné opravit na stávajícím systému. V případě, že se vyskytnou skutečně závažné problémy, je možné, že se Vám dokonce nepodaří připojit kořenový souborový systém a spuštění systému končí hláškou:

kernel panic

Pak nezbývá než systém opravit zvenčí za použití záchranného systému.

V SUSE LINUX záchranném systému můžete najít programy e2fsck a dumpe2fs (který se používá jako diagnostický nástroj). Tyto programy by měly pomoci s většinou problémů. Když se vyskytnou větší problémy, nebývají mnohdy dostupné tolik potřebné manuálové stránky. Z tohoto důvodu je zahrnujeme do příručky, najdete je v apendixu C.2 – „Manuálová stránka e2fsck“.

Stane-li se, že souborový systém padne z důvodů neplatného superbloku, program e2fsck selže s velkou pravděpodobností také. Problém může být způsoben porušením samotného superbloku. Kopie superbloku se nacházejí každých 8192 bloků (tedy jde o bloky 8193, 16385, atd.) Jestliže máte zničený superblok použijte jednu z těchto kopií. Zajistí to např. příkaz e2fsck -f -b 8193 /dev/zniceny_oddil. Příznak -f donutí souborový systém zkontrolovat a přepsat chybu programu e2fsck, jako by byl superblok paměti netknutý a vše bylo v pořádku.