Aby se karty PCMCIA daly vyměňovat za běhu, musí zde být démon, který dohlíží na aktivity v zásuvkách PCMCIA. To provádí program Cardmanager nebo Hotplug systém jádra. Pokud je karta zasunuta, rozpozná Cardmanager resp. hotplug její typ a funkci a zavede příslušný modul. Pomocí příkazu lsmod zjistíme, který modul byl zaveden. Po úspěšném zavedení všech modulů se spustí zvolené instalační skripty, které například vybudují síťové spojení. Pokud se karta opět vysune, Cardmanager, hotplug pomocí stejných skriptů řádně ukončí aktivity karty. Poté se nepotřebné moduly opět odstraní.

Teoreticky se tedy dá karta PCMCIA kdykoli vyjmout. To platí velmi dobře pro karty síťové, modemové a ISDN, pokud přes ně zrovna neprobíhá aktivní komunikace. Potíže však nastávají u souborových systémů, připojených přes kartu PCMCIA, např. jako jsou oddíly externích médií nebo jako adresáře NFS. Zde je třeba nejprve zajistit, aby tato zařízení byla synchronizována (tj. byla jim vyprázdněna vyrovnávací paměť) a pak řádně odpojena. Linux totiž nemůže předvídat, kdy za běhu kartu vytáhneme, a proto je potřeba mu to s předstihem oznámit. Pomoci nám může příkaz cardctl eject. Ten deaktivuje všechny karty PCMCIA v notebooku.