Kapitola 1. Instalace pomocí programu YaST / 1.5. Návrh instalace | ||||
|---|---|---|---|---|
 | 1.4. Typ instalace | 1.6. Dokončení instalace |  | |
Kapitola 1. Instalace pomocí programu YaST / 1.5. Návrh instalace | ||||
|---|---|---|---|---|
| 1.4. Typ instalace | 1.6. Dokončení instalace | | |
Po úspěšné detekci hardware počítač se zobrazí návrh nastavení instalace (k náhledu na obr. 1.4 – „Okno návrhu“), který obsahuje nějaké informace o hardware a nabízí množství instalačních a konfiguračních voleb. Po výběru některé z položek a její další konfiguraci v příslušných dialogových oknech se vždy navrátíte do oknu návrhu nastavení instalace, které bude reflektovat vámi provedené změny. Jednotlivá nastavení jsou popsána v následujícím textu.
V této části můžete změnit režim instalace, který jste nastavili v předchozím dialogu. Možnosti nastavení jsou popsány v sekci 1.4 – „Typ instalace“.
Vyberte typ rozložení klávesnice. Výchozí nastavení koresponduje s nastavením jazyka. Po změně rozložení otestujte pozici písmen Y,Z a dalších speciálních znaků abyste se ujistili, že výběr byl správný. Až skončíte, použijte tlačítko k návratu do okna návrhu nastavení.
Pokud YaST není schopen detekovat vaší myš automaticky, stiskněte několikrát klávesu Tab v okně návrhu dokud nebude vybrána položka . Potom použijte klávesu Space a otevřete tak okno s nabídkou typů myší. Výběrový dialog je ukázán na obr. 1.5 – „Výběr typu myši“.
Použijte klávesy ↑ a ↓ pro výběr typu myši. Pro více informací o ovladači a dalších podrobnostech nahlédněte do dokumentace zařízení. Poté, co vyberete typ myši, použijte Alt-T pro otestování zařízení na správnou funkčnost bez toho, aby byl výběr trvalý. Pokud se myš nechová jak jste očekávali, vyberte pomocí klávesnice jiný typ a otestujte jej. Klávesami Tab a Enter potvrďte nakonec definitivní výběr, který už bude mít trvalou platnost.
Ve většině případů vám YaST nabídne vyhovující schéma rozdělení disků, které můžete přijmout bez dalších změn. Můžete také použít YaST na přizpůsobení navrženého rozdělení. Následující text popisuje nutné kroky.
Každý disk má tabulku rozdělení disku, kde je místo pro čtyři záznamy. Každý takový záznam znamená jeden primární nebo rozšířený oddíl. Rozšířený oddíl je však povolen pouze jeden.
Primární oddíl se skládá ze souvislého množství cylindrů (fyzických oblastí disku), které jsou přiřazeny danému operačnímu systému. Při použití pouze primárních oddílů byste byli omezeni na maximální počet čtyři, protože více oddílů nelze zapsat do tabulky rozdělení disku.
Z výše uvedeného důvodu se používají rozšířené oddíly. Jedná se také o souvislé oblasti fyzických disků, ale rozšířený oddíl může být dále rozdělován na logické disky. Logický disk nepotřebuje záznam v tabulce rozdělení disků. Jinými slovy rozšířený oddíl může obsahovat logické disky.
Pokud potřebujete více než čtyři oddíly, vytvořte jeden z oddílů (čtvrtý nebo i dřívější) jako rozšířený. Tento oddíl by měl zabírat celý zbytek rozsahu cylindrů disku. Potom v něm můžete vytvořit jeden nebo více logických disků. Maximální počet takových oddílů je patnáct na SCSI discích a 63 (E)IDE discích.
Je víceméně jedno jaké oddíly jsou použity pro Linux. Primární oddíly a logické disky splní funkci stejně dobře.
YaST při standardní instalaci nabídne použitelné schéma rozdělení disku s dostatečným prostorem pro instalaci systému. Pokud chcete rozdělit disk podle svého, mějte na paměti následující doporučení která se týkají prostoru na disku.
Instalace bez grafického rozhraní (X Window System), což znamená že na systému bude přístupná jen konzola. Z ostatních softwarových balíků je proveden jen základní výběr.
Tento výběr zahrnuje X Window System a další aplikace.
Tento výběr zahrnuje nová pracovní prostředí jako KDE nebo GNOME a poskytuje dostatek prostoru pro instalaci rozsáhlých aplikací jako OpenOffice a Netscape nebo Mozilla.
V závislosti na volném místě a budoucím použití počítače rozložte instalaci na dostupné disky. Rozdělování disků by se mělo řídit těmito základními pravidly:
Jeden oddíl pro swap a jeden pro kořenový souborový systém (/). V tomto případě bude kořenový souborový systém obsahovat i adresáře, které se někdy instalují na jiné oddíly.
Budete potřebovat odkládací oddíl, oddíl pro kořenový souborový systém (1 GB), a jeden oddíl pokud možno pro každý z následujících adresářů: /usr (4 GB nebo více), /opt (4 GB nebo více) a /var (1 GB). Zbytek volného místa můžete použít pro adresář /home.
Podle použitého hardware se také může vyplatit vytvořit speciální oddíl pro start sytému (obsahující adresář /boot), který bude obsahovat soubory nutné pro start systému a Linuxové jádro. Tento oddíl by měl být na začátku pevného disku a měl by mít velikost alespoň 8MB nebo 1 cylindr. Platí pravidlo, že tento oddíl by měl být vytvořen vždy pokud ho YaST's nabídne v originálním návrhu instalace. Pokud si nejste jistí, bezpečnější je bootovací oddíl vytvořit.
Mějte na paměti, že některé (většinou komerční) programy instalují svá data do adresáře /opt. To může být důvodem k vytvoření zvláštního oddílu pro adresář /opt nebo k vytvoření dostatečně velkého kořenového souborového systému. KDE a GNOME jsou také instalovány do adresáře /opt.
![[Tip]](admon/tip.png) | Tipy pro dělení disku |
|---|---|
Všechno bude pravděpodobně v pořádku pokud vaše rozdělení oddílů bude podobné návrhu, který vám předložil YaST. Obvykle se jedná o malý oddíl pro | |
Když vyberete položku rozdělení disku v okně návrhu poprvé, YaST zobrazí okno s navrhovanými oddíly. Můžete je přijmout beze změny nebo provést úpravy před tím, než budete pokračovat. Také můžete nastavení celé zrušit a začít znovu od začátku.
Pokud nechcete v rozvržení oddílů nic měnit, vyberte . Pokud vyberete , spustí se . Zde máte možnosti nastavit rozdělení disku velmi podrobně, průvodce je vysvětlen v části 2.8.11 – „Rozdělování disku“. Původní návrh rozdělení, který vytvořil YaST, bude použit jako základ pro další nastavení.
Když vyberete, otevře se vám okno jak je ukázáno na obrázku 1.7 – „Výběr pevného disku“. Vyberte si jeden z existujících disků ve vašem počítači v seznamu a SUSE LINUX bude na tento disk nainstalován.
Dále je třeba stanovit jestli má být pro instalaci použit celý disk () nebo jestli má být instalace provedena na jeden z již vytvořených oddílů. Pokud byl již na počítači instalován operační systém Windows a byl v něm použit souborový systém FAT nebo NTFS, můžete být dotázáni na smazání nebo zmenšení jeho oddílu. Před tím, než tak učiníte, přečte si sekci 1.5.4.4 – „Změna velikosti oddílu Windows“. Pokud je třeba, můžete už v této fázi instalace zvolit položku a dále podrobněji rozdělit disk (viz 2.8.9 – „Dělení disku“).
![[Warning]](admon/warning.png) | Instalace, která používá celý disk |
|---|---|
Když vyberete , všechna data na zvoleném disku budou smazána a tím nenávratně ztracena v dalších krocích instalačního procesu. | |
YaST v průběhu instalace kontroluje jestli je na cílovém disku dostatek místa pro všechen software vybraný v návrhu. Pokud ne, YaST automaticky odebere některé softwarové komponenty z instalace. Okno návrhu pak bude obsahovat upozornění. V případě, že na cílovém disku je dostatek místo pro uskutečnění instalace bude YaST prostě akceptovat vaše nastavení a provede podle něj rozdělení disku.
Pokud harddisk obsahuje oddíl se souborovým systémem Windows FAT nebo NTFS a vybrali jste tento oddíl jako cíl instalace, YaST vám nabídne smazání tohoto oddílu nebo zmenšení jeho velikosti. Tímto způsobem můžete nainstalovat SUSE LINUX i když v tom okamžiku nemáte na harddisku dostatek místa. Tato funkcionalita je užitečná obzvláště pokud cílový harddisk obsahuje pouze jeden oddíl Windows, který zabírá celý disk. To se stává zejména na počítačích, do kterých byla Windows předinstalována. Pokud YaST zjistí že na vybraném harddisku není dost místa ale místo by mohlo být vytvořeno smazáním nebo zmenšením oddílu Windows, nabídne okno ve kterém si můžete vybrat jednu z těchto možností.
Pokud vyberete, celý oddíl Windows bude označen ke smazání a volné místo bude použito pro instalaci systému SUSE LINUX.
| Mazání Windows |
|---|---|
Pokud smažete oddíl Windows, všechna data budou ztracena bez možnosti jejich obnovy jakmile začne formátování. | |
Pokud chcete zmenšit oddíl Windows, přerušte instalaci a připravte oddíl z prostředí Windows. Pro oddíly se souborovým systémem FAT to není nutné, dojde však ke zrychlení procesu změny velikosti. Tento krok je však nezbytně nutný pro oddíly se souborovým systémem NTFS.
Ve Windows nejdříve spusťtescandisk abyste se ujistili že FAT neobsahuje ztracené fragmenty souborů a křížové odkazy. Poté spusťte aplikaci defrag, která přesune soubory na začátek oddílu. Tento krok zrychlí změnu velikosti souboru v Linuxu.
Pokud máte virtuální paměť ve Windows nastavenou tak, že používá souvislý odkládací soubor se stejnou minimální a maximální velikost, další kroky zvažte. S tímto nastavení Windows může zmenšení harddisku způsobit rozdělení odkládacího souboru do mnoha malých částí rozptýlených po celé oblasti FAT. Také bude v průběhu změny velikosti přesunut celý odkládací soubor, což celý proces zpomalí. Je proto užitečné vypnout tuto optimalizaci Windows a znovu ji zapnout poté co bude změna velikosti dokončena.
Ve Windows spusťte aplikaci scandisk a defrag k přesunutí souborů na začátek harddisku. Oproti souborovému systému FAT musíte tyto kroky udělat než budete pokračovat. Jinak nemůže být velikost NTFS oddílu změněna.
![[Important]](admon/important.png) | Vypínání odkládacího souboru Windows |
|---|---|
Pokud používáte váš systém s trvalým odkládacím souborem na NTFS oddílu, může se tento soubor nacházet na konci harddisku a zůstane tam bez ohledu na aplikacidefrag. Z toho důvodu pak nemusí být změna velikosti oddílu možná. V takovém případě dočasně deaktivujte odkládací soubor (virtuální paměť ve Windows). Poté co bude velikost oddílu změněna, znovu virtuální paměť nakonfigurujte. | |
Po těchto přípravných krocích se vraťte do nastavení oddílů v Linuxu a vyberte volbu . Po rychlé kontrole oddílu otevře YaST okno s návrhem pro změnu velikosti oddílu Windows.
První sloupec ukazuje kolik místa je v současnosti zabráno Windows a kolik je k dispozici. Druhý sloupec znázorňuje jak bude místo rozděleno po změně velikosti na základě návrhu systému YaST (obr. 1.9 – „Změna velikosti oddílu Windows“). Přijměte navrhovaná nastavení nebo použijte ovládací prvky ke změně velikosti oddílů (s určitými omezeními).
Pokud toto okno opustíte výběrem , nastavení budou uložena a vy se navrátíte do předchozího okna. Vlastní změna velikosti se odehraje později, před tím než budou oddíly naformátovány.
| Systém Windows instalovaný na oddílu NTFS |
|---|---|
Windows ve verzích NT, 2000 a XP používají souborový systém NTFS jako výchozí volbu. Na rozdíl od systému FAT může být k NTFS systému v současnosti přistupováno z Linuxu pouze pro čtení. Proto můžete číst vaše Windows soubory z Linuxu, ale nemůžete je editovat. Pokud chcete přistupovat k datům vašich Windows i pro čtení a nepotřebujete souborový systém NTFS, nainstalujte Windows na souborový systém FAT32. V něm máte plný přístup k vašim datům ze systému SUSE LINUX. | |
SUSE LINUX obsahuje množství softwarových komponent pro různé účely. Výběr jednotlivých softwarových balíků by byl velmi komplikovaný, proto SUSE LINUX nabízí tři typy instalovaného systému s předdefinovaným výběrem software. V závislosti na volném místě na disku program YaST vybere jeden z nich a zobrazí vám jej v okně návrhu.
Tento výběr obsahuje jádro operačního systému s některými službami, ale bez grafického uživatelského rozhraní. Počítač může být ovládán jen pomocí ASCII terminálů (včetně lokální klávesnice a obrazovky). Minimální systém se používá zejména pro serverové instalace, kde se nepředpokládá přímá práce uživatelů.
Pokud nechcete, aby bylo do počítače nainstalováno grafické prostředí KDE nebo pokud nemáte na disku dostatek místa, vyberte tento typ instalace, která obsahuje rozhraní X Window System a základní grafické prostředí. Můžete použít většinu programů, které mají grafické rozhraní. Výběr nezahrnuje žádné kancelářské aplikace.
Tento výběr je z hlediska množství instalovaného software největší. Obsahuje grafické prostředí GNOME s mnoha programy které toto prostředí obsahuje a navíc jsou instalovány kancelářské aplikace. Často se tento výběr používá pro standardní pracovní stanice. Pokud je to možné, YaST vybere tuto možnost automaticky.
Tento výběr je z hlediska množství instalovaného software největší. Obsahuje grafické prostředí KDE s mnoha programy které toto prostředí obsahuje a navíc jsou instalovány kancelářské aplikace. Často se tento výběr používá pro standardní pracovní stanice. Pokud je to možné, YaST vybere tuto možnost automaticky.
Klikněte na v okně návrhu a otevře se vám okno ve kterém si můžete vybrat jeden z předdefinovaných výběrů. Pokud chcete spustit modul programu YaST pro správu instalovaného software (správce balíků) a změnit obsah instalace vašeho počítače, klikněte na .Viz obr. 1.10 – „Instalace a odinstalace programů s použitím správce balíků programu YaST“.
Pokud provedete instalaci standardního systému, většinou nemusíte přidávat nebo odebírat jednotlivé programové balíky. Předdefinované výběry jsou složeny tak, aby vyhověly většině vašich požadavků bez nutnosti dalších změn. Pokud je třeba změnit výběr instalovaného software, použijte správce balíků, který tuto činnost značně zjednodušuje. Nabízí několik filtrovacích kritérií, které vám pomůžou se zorientovat v množství softwarových komponent, které dohromady tvoří SUSE LINUX.
Výběr filtru je umístěn vlevo nahoře, pod menu. Po startu modulu je aktivní filtr . Tento filtr třídí programové balíky podle účelu použití, jako třeba multimediální aplikace nebo kancelářský software. Všechny skupiny jsou zobrazeny pod políčkem výběru filtrovacího kritéria. Předvybrané jsou ty balíky, které jsou obsaženy v aktuálním typu instalovaného systému. Klikněte do příslužných políček a tak vyberte další nebo naopak deaktivujte instalaci dalších programových balíků, popřípadě celé jejich skupiny.
Pravá část okna zobrazuje tabulku s jednotlivými balíky, které jsou obsaženy v aktuálně vybraném typu instalace. První sloupec tabulky ukazuje status každého balíku. Pro instalaci jsou zejména důležité dva stavy: (políčko před jménem balíku je zaškrtnuto) a (políčko je prázdné). Pro aktivaci a deaktivaci jednotlivých balíků klikejte na políčko dokud se neobjeví vámi požadovaný status.
Kromě toho můžete pravým tlačítkem myši zobrazit kontextové menu, které obsahuje všechny možné stavy daného prvku. Většina z nich není ale pro instalaci důležitá. Pro více informací o tomto modulu si přečtěte detailní popis v části 2.3.5 – „Správce programů“.
Klikněte do pole výběru filtrů a uvidíte další možná filtrovací kritéria. Výběr podle položky můžete také s výhodou použít při instalaci. Tento filtr setřídí softwarové balíky podle jejich účelu do stromové struktury v levé části okna. Čím více rozbalíte jednotlivé větve stromu, k tím přesnějšímu výběru balíků se dostanete a tím méně balíků se vám ukáže v příslušném seznamu v levé části obrazovky.
Můžete také použít filtr k nalezení specifického balíku podle jména nebo popisku. Použití hledání je detailně popsánu v části 2.3.5 – „Správce programů“.
Podobně jako jiné operační systémy má SUSE LINUX určitá omezení v tom, který software lze použít v kombinaci s jiným a který ne. Různé softwarové balíky musí být kompatibilní, jinak mezi nimi může nastat konflikt, který ovlivní celý instalovaný systém. Z tohoto důvodu budete upozorňováni na nevyřešené závislosti nebo konflikty mezi softwarovými balíky poté co vyberete nebo se pokusíte odstranit nějaký další softwarový balík. Pokud instalujete SUSE LINUX poprvé nebo upozorněním nerozumíte, přečtěte si nejprve část 2.3.5 – „Správce programů“, která obsahuje podrobné informace o tom, jak pracovat se správcem balíků a také shrnutí celkové organizace software v Linuxu.
| Varování |
|---|---|
Software předvybraný pro instalaci vychází z dlouhodobé zkušenosti a ve valné většině případů plně vyhoví téměř všem nováčkům a pokročilým domácím uživatelům. Víceméně není třeba měnit v této sekcí žádná nastavení. Pokud ale chcete vybrat nebo naopak neinstalovat některé softwarové balíčky, měli byste si být vědomi možných budoucích následků. Zejména byste se měli řídit informacemi uvedenými ve varováních a být opatrní při neinstalování balíků, které jsou součástí základního systému. | |
Pokud jste spokojeni s výběrem software a všechny závislosti a konflikty jsou úspěšně vyřešeny, klikněte na . Všechny změny budou aktivovány a vy opustíte konfigurační modul. Pokud jste dané úpravy prováděli v již instalovaném systému, projeví se změny hned. Pokud se jedná o instalaci systému, změny se pouze zaznamenají a budou aplikovány později, v průběhu vlastní instalace.
V průběhu instalace vám YaST nabídne konfiguraci spouštění pro váš počítač. Ve většině případů můžete toto nastavení nechat beze změny. Pokud ale potřebujete vlastní nastavení, můžete upravit návrh tak jak je potřeba.
Jendou z možností je konfigurace spouštění počítače z diskety. Ačkoliv má tento způsob má své nevýhody spočívající třeba v nutnosti použít disketu při každém startu, nechává existující mechanizmus spouštění počítače beze změn. V normálních případech byste tuto funkcionalitu neměli potřebovat, protože YaST může být konfigurován také pro start vašeho stávajícího operačního systému. Další variantou je změna umístění zaváděcích mechanismů na disku.
Pokud chcete změnit konfiguraci spouštění počítače pomocí programu YaST, vyberte v menu položku a otevře se vám okno ve kterém můžete nastavit každý detail mechanismu spouštění počítače. Pro více informací si můžete přečíst část 8.4 – „Konfigurace zavaděče pomocí programu YaST“. Úprava způsobu spouštění je určena pouze pro pokročilé uživatele.
V tomto okně, které uvidíte na obrázku 1.11 – „Výběr časového pásma“, můžete vybrat mezi Místní čas a UTC v poli . Výběr závisí na tom, jak jsou nastaveny hardwarové hodiny v BIOSu vašeho počítače. Pokud jsou nastaveny na GMT, což koresponduje s časovým pásmem UTC, můžete nechat přechod z letního na zimní čas a zpět plně na systému SUSE LINUX
Jazykové nastavení jste již jednou zvolili na začátku instalace (v části 1.3 – „Výběr jazyka“). Zde můžete toto nastavení v případě potřeby ještě změnit.
Pokud chcete, můžete ještě v sekci nastavit jazyk pro uživatele root. Máte na výběr tři různé možnosti:
Pro uživatele root bude použita hodnota proměnné LC_CTYPE v souboru /etc/sysconfig/language. To nastaví lokalizaci pro jazykově specifická volání funkcí.
Uživatel root bude mít stejné nastavení jako ostatní uživatelé počítače.
Jazyková nastavení pro uživatele root nebudou vůbec závislá na výběru jazyka.
Některým správcům systému nevyhovuje, když má uživatel root účet s podporou UTF-8. Podporu lze vypnout odškrtnutím .
Seznam níže obsahuje dialog pro výběr dalších podporovaných jazyků v systému. Po výběru dalšího jazyka či jazyků se při instalaci automaticky doinstalují všechny balíčky potřebné pro tento jazyk/y.
Klikněte na pro ukončení konfigurace nebo k navrácení k původně navrženým hodnotám.
Když budete spokojeni s nastavení instalace, klikněte v okně návrhu na tlačítko a zahajte tak instalaci. Potvrďte tlačítkem v posledním varování. Instalace většinou trvá patnáct až třicet minut, v závislosti na rychlosti instalovaného počítače. Jakmile budou všechny softwarové balíky nainstalovány, YaST nastartuje nový Linuxový systém, ve kterém již můžete zkonfigurovat váš hardware a nastavit základní služby.
