SUSE LINUX 9.3

Část II. Systém / Kapitola 16. Správa napájení
	15.5. Další informace		16.2. APM

Kapitola 16. Správa napájení

Obsah

16.1. Funkce šetření spotřeby
16.2. APM
16.3. ACPI
16.4. Zastavení disku
16.5. Balík powersave
16.6. Modul správy napájení programu YaST

Abstrakt

V této kapile najdete stručný úvod do správy napájení v systému Linux. Popsány jsou oba v současné době používané standardy APM (Advanced Power Management) a ACPI (Advanced Configuration and Power Interface).

Narozdíl od APM používaného pouze pro správu napájení, je ACPI nástroj umožňující získávání informací o hardwaru a jeho nastavení. V moderních počítačích je tak například možné nastavit frekvenci procesoru podle situace a dosáhnout tím významné úspory energie, což je velmi užitečné především u mobilních zařízeních napájených z baterií.

Všechny technologie správy napájení vyžadují podporu v BIOSu a vhodný hardware. Řada moderních notebooků, pracovních stanic a serverů tyto podmínky splňuje. APM je dnes již používáno jen na starších počítačích. Protože se skládá především z funkcí implementovaných v BIOSu, je závislý na hardwaru. To platí také o ACPI, který je však mnohem komplexnější. Z toho důvodu je nemožné upřednostnit jednu technologii před druhou. Jednoduše otestujte potřebné funkce obou technologií na svém počítači a zvolte tu nejlepší.

	Správa napájení procesorů AMD64
U procesorů AMD64 a 64 bitového jádra je podporován pouze ACPI.

16.1. Funkce šetření spotřeby

Celá řada funkcí, které správa napájení poskytuje, má největší uplatnění v oblasti mobilních počítačů. Nejdůležitější jsou tyto:

Úsporný režim standby: V tomto režimu se pouze vypne displej a u novějších počítačů se sníží příkon procesoru.
Uspání do paměti (suspend to memory): V tomto režimu se stav systému uloží do paměti a počítač (kromě této paměti) přestane pracovat. Spotřeba je pak nepatrná, takže pak počítač (podle typu) vydrží v tomto režimu pracovat na baterii 12 hodin až několik dní. Tento režim má oproti vypnutí tu výhodu, že je opět pohotový po několika sekundách přesně v tom místě, kde skončil, aniž by bylo potřeba znovu startovat a zavádět potřebné programy. U Linuxu, který nepotřebuje být čas od času restartován z důvodu obnovení stability -- jako některé nejmenované systémy -- je tato možnost zvláště zajímavá. U moderních notebooků stačí jen zaklapnout víko, aby přešly do suspendovaného režimu. Opětovným odklopením víka notebook opět ožije.
Uspání na disk (hibernation, suspend to disk): V tomto režimu počítač doslova přezimuje období své nečinnosti. Současný stav se nejprve uloží na disk a počítač se pak sám vypne. Zpětné probuzení ze zimního spánku do stavu před uspáním pak ovšem trvá mezi 30 až 90 sekundami. The state prior to the suspend is restored. Někteří výrobci nabízejí různé hybridní varianty (např. RediSafe v IBM Thinkpadech). Odpovídající ACPI režim je S4. V Linuxu je uspání na disk prováděno rutinami nezávislými na APM a ACPI.
Kontrola stavu baterií: Velmi užitečné.
Automatické vypnutí po zastavení systému: Hodí se i pro stolní počítače. Po zastavení systému shutdown se počítač (elektricky) vypne.
Vypínání disku: Šetří významně spotřebu a u hlučných disků i vaše nervy. Je ovšem třeba brát ohled na editory, které v pravidelných intervalech nemilosrdně budí disk na záložní kopie.

Některé z těchto funkcí podporuje již samotný BIOS. Úsporný režim standby a odstavení suspend to memory realizují notebooky klávesovou kombinací nebo detekcí zaklapnutého víka. Tyto funkce jsou nezávislé na operačním systému, při vhodném jádru a nainstalovaných balících je však můžeme navíc volat i pomocí linuxových příkazů.