Hotplug systém se nepoužívá jen pro zařízení, která mohou být připojena a odpojena během provozu systému, ale také pro zařízení detekovatelná až po spuštění linuxového jádra. Zařízení a jejich rozhraní jsou vložena do souborového systému sysfs, připojeného pod /sys. Dokud není jádro zavedeno, inicializují se pouze naprosto nezbytná zařízení, jako sběrnice, startovací disky a klávesnice.

Obvykle je přítomnost zařízení zjištěna ovladačem, který spustí hotplug událost. Ta je zpracována vhodnými skripty. Pro zařízení, která nelze detekovat automaticky, se používá coldplug a statická konfigurace.

Kromě několika historických výjimek je většina zařízení inicializována při startu systému nebo v okamžiku připojení. Inicializace obvykle vede k registraci rozhraní. Registrace rozhraní spouští hotplug události, které rozhraní automaticky nakonfigurují, Dříve se zařízení inicializovala na základě konfiguračních dat. Dnes systém vyhledává vhodné konfigurační údaje na základě existujících zařízení. Postup při inicializaci byl tedy převrácen, čímž je umožněno pružnější použití hotplug zařízení.

Nejdůležitější vlastnosti hotplug systému se nastavují ve dvou souborech. První z nich, /etc/sysconfig/hotplug, obsahuje proměnné ovlivňující chování hotplug a coldplug systému. Všechny proměnné jsou opatřeny vysvětlujícími komentáři. Druhý soubor, /proc/sys/kernel/hotplug, obsahuje jméno spustitelného programu volaného jádrem. Konfigurace zařízení je uložena v adresáři /etc/sysconfig/hardware. Od verze SUSE LINUX 9.3 je tento soubor prázdný, protože udevd získává zprávy hotplugu přes netlink soket.