Nyní se pozastavíme u sekce Screen, která je styčným místem sekce Monitor a sekce Device a určuje, jaké kombinace barevné hloubky a rozlišení obrazovky budou použity. Příklad sekce Screen:

Section "Screen"
  DefaultDepth  16
  SubSection "Display"
    Depth       16
    Modes       "1152x864" "1024x768" "800x600"
    Virtual     1152x864
  EndSubSection
  SubSection "Display"
    Depth       24
    Modes       "1280x1024"
  EndSubSection
  SubSection "Display"
    Depth       32
    Modes "640x480"
  EndSubSection
  SubSection "Display"
    Depth        8
    Modes       "1280x1024"
  EndSubSection
  Device        "Device[0]"
  Identifier    "Screen[0]"
  Monitor       "Monitor[0]"
EndSection

V řádce Identifier (zde Screen[0]) je dán jednoznačný název této sekce, na nějž je odkazováno v následující sekci ServerLayout. Řádky Device a Monitor určují kombinaci grafické karty a monitoru, pro které je tato sekce Screen platná a ve skutečnosti jsou to jen odkazy na odpovídající sekce Device a Monitor konfiguračního souboru. Těm se budeme více věnovat později.

Řádkou DefaultDepth nastavíte barevnou hloubku, se kterou se spustí X server, pokud nebude explicitně stanoveno jinak. Každé barevné hloubce odpovídá jedna podsekce Display. Na řádce Depth je této podsekci přiřazena konkrétní barevná hloubka, jejíž hodnoty mohou být 8, 15, 16, 24 a 32. Všechny moduly X serveru však nepodporují všechny hodnoty. Pro některé grafické karty znamenají hodnoty 24 a 32 totéž, zatímco u jiných udává hodnota 24 tzv. packed-pixel 24 bpp mód a 32 tzv. padded-pixel 32 bpp. mód.

Nastavené barevné hloubce odpovídá seznam rozlišení obrazovky v sekci Modes. Tento seznam je zpracováván zleva doprava X serverem, který přiřadí danému rozlišení příslušný řádek Modeline se zobrazovacími parametry. Jejich hodnoty jsou závislé na schopnostech grafické karty a monitoru. Výsledný řádek je tedy předurčen obsahem sekce Monitor.

První nalezené platné rozlišení je tzv. Default mode a X server se s ním pustí. Během jeho provozu se pak dá kombinací kláves Ctrl + Alt + + (na numerické klávesnici) přepínat mezi hodnotami v seznamu směrem doprava, zatímco kombinací kláves Ctrl + Alt + – procházíme seznam směrem vlevo. Tím se dá měnit rozlišení obrazovky i za běhu X serveru.

Poslední řádka podsekce Display s označením Depth 16 udává barevnou hloubku a přímo ovlivňuje maximální velikost virtuální obrazovky. Ta je dále závislá na velikosti videopaměti, nikoli na maximálním rozlišení monitoru. Moderní grafické karty mají jsou osazeny pamětí o dostatečné velikosti, lze tedy používat velké virtuální obrazovky. Pokud má grafická karta videopaměť např. o 16 MB, lze při barevné hloubce 32 bitů vytvořit virtuální obrazovku o velikosti až 2048x248 bodů. Zejména u moderních akcelerovaných karet však není doporučeno použít veškerou dostupnou paměť na virtuální obrazovku, neboť jejich paměť slouží také jako vyrovnávací paměť pro uložení fontů a grafických objektů.

Tato sekce popisuje konkrétní grafickou kartu. Soubor xorg.conf může obsahovat více těchto sekcí, které jsou odlišeny hodnotou řádku Identifier. Máte-li více grafických karet, sekce jsou očíslovány tak, že první karta bude Device[0], druhá karta Device[1] atd. Následující výpis je příklad konfigurace sekce Device u počítače s jednou kartou Matrox Millennium PCI:

Section "Device"
  BoardName     "MGA2064W"
  BusID         "0:19:0"
  Driver        "mga"
  Identifier    "Device[0]"
  VendorName    "Matrox"
  Option        "sw_cursor"
EndSection

Při konfiguraci pomocí SaX2 bude vaše sekce Device vypadat podobně. Položky Driver a se liší podle hardwaru ve vašem počítači a BusID jsou zjištěny programem SaX2 automaticky. Hodnota BusID představuje pozici na sběrnici PCI nebo AGP, ve které je instalována grafická karta. Odpovídá hodnotě zjištěné příkazem lspci (nenechte se nicméně zmást tím, že X server zde používá dekadické hodnoty a program lspci hodnoty hexadecimální.

V sekci Driver přiřadíte grafické kartě ovladač. Máte-li např. kartu Matrox Millennium, nazývá se modul ovladače mga. X server pak hledá daný modul v podadresáři s ovladači uvedeném v položce ModulePath v sekci Files. Ve výchozím stavu po instalaci to je adresář /usr/X11R6/lib/modules/drivers. Pokud ke jméně modulu přidáte _drv.o, získáte jméno souboru s ovladačem, v případě modulu mga bude tedy zaveden soubor mga_drv.o.

Chování X server nebo ovladačů lze ovlivnit dalšími volbami. Příkladem je například volba sw_cursor ze sekce Device, která zakáže hardwarový kurzor myši a simuluje ho hardwarově. Různé ovladače mohou mít implementovány různé volby. Popis voleb dostupných u konkrétního ovladače najdete v adresáři /usr/X11R6/lib/X11/doc (máte-li nainstalován balík XFree-doc. Popis obecně platných voleb obsahují také manuálové stránky (man xorg.conf a man XFree86).

Podobně jako každá sekce Device popisuje jednu grafickou kartu, popisují sekce Monitor a Modes jeden monitor. Konfigurační soubor může obsahovat libovolné množství těchto sekcí (lišících se minimálně v jejich symbolických jménech). V sekci SystemLayout je pak určeno, která ze sekcí Monitor je platná.

Nastavení monitoru by měli provádět pouze zkušení uživatelé. Nejdůležitějšími položkami sekcí Monitor jsou horizontální a vertikální frekvence monitoru pro dané rozlišení.

	Varování
Pokud nerozumíte principům spolupráce monitoru a grafické karty, hodnoty frekvencí neměňte, neboť to zejména u starších monitorů může vést až k jejich zničení.

Pokud si troufáte ručně měnit navrženou konfiguraci monitoru, měli byste věnovat pozornost dokumentaci /usr/X11/lib/X11/doc. Velký význam má zejména část popisující režimy monitoru, manipulaci s horizontální a vertikální frekvencí a funkci grafických komponent systému.

V dnešní době se s ručním nastavením frekvencí monitoru prakticky nesetkáte. Při použití moderního monitoru schopného přizpůsobit obraz libovolné frekvenci generované grafickou kartou v určitém rozsahu (dnes v tomto režimu pracuje naprostá většina monitorů), dokáže X server zpravidla zjistit rozsah frekvencí a optimální rozlišení pomocí DDC přímo od monitoru. Této možnosti využívá i konfigurační program SaX2. Pokud se to nepodaří, můžeze využít i X serverem nabízené módy VESA, jenž fungují prakticky pro jakékoli kombinace monitorů a grafických karet.