Důležité je pro každé udev pravidlo vybrat dobrý klíč. Následují příklady běžně používaných klíčů:
typ sběrnice
jméno zařízení používané jádrem
číslo zařízení na sběrnici (např. ID na sběrnici PCI)
fyzické místo připojení zařízení (např. USB)
Klíče ID a PLACE jsou užitečné, obvykle
se ale používají klíče BUS, KERNEL, a
SYSFS{...}. Konfigurace udev umožňuje
použít i klíče volající externí skripty a vyhodnocující jejich výsledky.
Další informace lze získat pomocí příkazu man udev.
Souborový systém sysfs obsahuje v adresářovém stromu malé soubory s informacemi o hardwaru. Každý soubor obvykle obsahuje jednu informační položku, jako je jméno zařízení, výrobce nebo sériové číslo. Každý z těchto souborů může být použit jako hodnota klíče. V jednom pravidlu však mohou být použity jako klíče pouze soubory nacházející se ve stejném adresáři.
Přitom může být užitečný příkaz udevinfo.
Je potřeba nalézt podadresář /sys, který
odpovídá příslušnému zařízení a obsahuje soubor dev.
Ty se všechny nacházejí v adresáři /sys/block nebo
/sys/class.
Pokud pro zařízení již uzel existuje, může vám udevinfo
ušetřit kus práce. Příkaz udevinfo -q path -n /dev/sda
vypíše /block/sda. To znamená, že hledaný adresář je
/sys/block/sda. Nyní zavolejte udevinfo
příkazem udevinfo -a -p /sys/block/sda. Oba příkazy lze
rovněž sloučit v jeden:
udevinfo -a -p `udevinfo -q path -n /dev/sda`.
Toto je část výstupu:
BUS="scsi"
ID="0:0:0:0"
SYSFS{detach_state}="0"
SYSFS{type}="0"
SYSFS{max_sectors}="240"
SYSFS{device_blocked}="0"
SYSFS{queue_depth}="1"
SYSFS{scsi_level}="3"
SYSFS{vendor}=" "
SYSFS{model}="USB 2.0M DSC "
SYSFS{rev}="1.00"
SYSFS{online}="1"
Z výstupu příkazu si vyberte vhodné klíče, které se nebudou měnit. Pamatujte, že nelze použít klíče z různých adresářů.