Rozšíření klasického systému přístupových práv k souborům a adresářům. Umožňuje přesnější nastavení přístupových práv.

Struktura obsahující soubory či další adresáře (podadresáře). Adresáře v souborovém systému jsou hierarchicky uspořádány ve stromové struktuře sloužící k organizaci souborů.

Rychlý přenosový protokol využívající telefonní síť.

Vysokorychlostní sběrnice pro grafické karty poskytující větší šířku přenosového pásma než PCI. Grafické karty založené na AGP mohou přímo, bez účasti procesoru, přistupovat do operační paměti počítače (RAM).

ATAPI je typ CD-ROM mechaniky, který se připojuje řadiči E(IDE). Kromě mechanik typu ATAPI existují i SCSI CD mechaniky, připojené přes SCSI řadič.

Malý program spuštěný po zapnutí nebo restartu počítače. Je zodpovědný za inicializaci hardwarových komponent. Většina BIOSů umožňuje úpravy nízkoúrovňových systémových parametrů přes interaktivní uživatelské rozhraní. Programový kód je uložen v paměti typu ROM.

Nezaměnitelný popis umístění souboru v systému souborů.

Viz procesor.

Standard používaný při komunikaci mezi monitorem a grafickou kartou, pomocí kterého jsou kartě předávány různé parametry, například typ nebo rozlišení monitoru.

Démon je program, který běží na pozadí a v případě potřeby se aktivuje. Např. HTTP démon (httpd) odpovídá na HTTP požadavky.

Protokol pro převod jmenných adres na IP adresy a naopak.

Soukromý adresář v souborovém systému patřící určitému uživateli (obvykle /home/<uživatelskéjméno>). Do domovského adresáře má plný přístup pouze uživatel, kterému patří, a superuživatel root.

Elektronický způsob přenosu pošty mezi uživateli v síti. E-mailová adresa se zapisuje ve formátu uzivatel@domena.org.

Vylepšení standardu IDE, které umožňuje použití pevných disků s kapacitou větší než 512 MB.

Rozšířený standard používaný pro přenos dat v lokálních počítačových sítích.

Souborový systém podporovaný Linuxem.

Zkratka pro dokumenty s odpověďmi na často kladené otázky.

Mechanismus pro filtraci síťového provozu chránící lokální síť proti nepovolenému přístupu z vnějšku.

Protokol pro přenos souborů po síti založený na TCP/IP.

Uživatelsky přívětivé grafické pracovní prostředí pro Linux.

GNU je projekt Nadace pro svobodný software (Free Software Foundation). Cílem projektu GNU je vytvořit svobodný operační systém kompatibilní s Unixem. Podstatné přitom není, aby byl systém k dispozici zdarma, ale aby s ním bylo možno svobodně nakládat: volně distribuovat, měnit a modifikovat. Dnes již klasický Manifest GNU (http://www.gnu.org/gnu/manifesto.html) vysvětluje myšlenky, na kterých je projekt postaven. Právně je GNU software chráněn Obecnou veřejnou licencí GNU neboli GPL (http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html) a Obecnou knihovní licencí GNU neboli LGPL (http://www.gnu.org/copyleft/lgpl.html). Jádro Linuxu, které je šířeno pod licencí GPL, z projektu GNU (zejména z nástrojů vyvinutých v jeho rámci) těží, ale není s ním totožné.

Viz GNU.

Malý program instalovaný v zaváděcím sektoru pevného disku, který umožňuje spustit nejen Linux, ale případně i další operační systémy.

Jméno počítače. V Linuxu je to obvykle jméno, pod kterým je počítač dosažitelný na síti.

Nejdůležitější jazyk používaný pro tvorbu obsahu webových stránek. Formátovací příkazy jazyka HTML určují vzhled dokumentu a jeho zobrazení v prohlížeči.

Síťový protokol definující způsob žádostí a přenos webových dokumentů. Dokumenty jsou obvykle HTML stránky nabízené serverem a vyžádané uživatelem pomocí prohlížeče.

Standard pro připojení pevných disků.

Celosvětová počítačová síť založená na komunikačním protokolu TCP/IP.

Interaktivní program umožňující zadávat příkazy. Existuje několik různých interpretů příkazů, jako např. Bash, Zsh a tcsh. Každý má svůj zvláštní programovací jazyk. Shell je jiný název pro interpret příkazů.

Jedinečná 32-bitová adresa počítače v TCP/IP síti. Obvykle zapisovaná jako čtyři čísla oddělená tečkami (např. 192.168.10.1).

Požadavek na nějakou akci vyslaný hardwarovou součástí nebo programem. Většinu IRQ obsluhuje operační systém.

Rozšířený standard pro rychlý digitální přenos dat po telefonní síti.

Jádro (též kernel) je základem operačního systému. Alokuje paměť, spravuje souborové systémy, obsahuje ovladače, které umožňují komunikaci s hardwarem, a řídí procesy a síťování.

Uživatelsky přívětivý grafický desktop pro Linux.

Program nebo počítač v síťovém prostředí, který se připojuje k a požaduje informace ze serveru.

Dříve synonymum pro terminál. V Linuxu je několik virtuálních konzolí, které umožňují používat obrazovku pro několik navzájem nezávislých souběžných sezení bez použití grafického rozhraní.

Základní adresář v systému souborů. V UNIXu je kořenový adresář označován jako /.

Kurzor je znak, který označuje místo pro vložení textu.

LAN je místní počítačová síť, obvykle poměrně malá.

Malý program instalovaný v zaváděcím sektoru pevného disku, který spouští Linux nebo jiný operační systém.

Vysoce výkonný operační systém unixového typu distribuovaný volně za podmínek daných GNU GPL licencí. Název Linux odkazuje na tvůrce systému (zkratka z LINUsův uniX, jímž je Linus Torvalds. Ačkoliv se termín Linux v užším slova smyslu vztahuje pouze na vlastní jádro, obecně se obvykle používá pro označení celého operačního systému.

Tradiční dokumentace unixových systémů. Číst ji lze zadáním příkazu man. Slouží jako referenční příručka.

První fyzický sektor pevného disku, jehož obsah je nahrán do paměti a spuštěn BIOSem. Spuštěný kód nahraje z diskového oddílu operační systém a nebo spustí důmyslnější zavaděč, například LILO nebo GRUB.

Algoritmus pro generování kontrolních součtů. Kontrolní součty jsou vytvářeny způsobem, který v podstatě znemožňuje vytvořit soubor s jiným obsahem ale stejným kontrolním součtem.

Velmi účinný způsob komprese zvukových dat, který přináší až desetinásobné zmenšení souboru ve srovnání s nekomprimovaným zvukovým souborem.

Schopnost operačního systému spouštět více programů současně,

Protokol pro přístup k souborovému systému sdílenému po síti.

Centrální systém pro administraci uživatelů v sítích. Umožňuje správu uživatelských jmen a hesel v celé síti.

Logicky nezávislá část pevného disku, která může obsahovat jiný souborový systém nebo odkládací místo (swap).

Proces ukončení interaktivní relace v linuxovém systému.

Odkaz je ukazatel na soubor, hojně používaný na internetu i v linuxovém souborovém systému. V Linuxu se rozlišují pevné odkazy (hard link) a symbolické odkazy. Zatímco pevné odkazy ukazují na přesnou pozici v souborovém systému, symbolické odkazy ukazují pouze na příslušné jméno.

Fyzická paměť s velmi rychlým přístupem. Často se označuje též jako RAM (Random Access Memory).

Viz kernel.

Část operačního systému zodpovědná za komunikaci s hardwarovými komponentami.

Protokol pro automatickou detekci a konfiguraci hardwarových komponent.

Běžící program, někdy též nazývaný úloha.

Procesor (CPU) je mikročip provádějící strojový kód uložený v operační paměti. Je to mozek počítače.

Program zobrazující obsah lokálních souborů nebo webových stránek.

Prvek prostředí interpretu příkazů.

Sada proměnných prostředí a jejich hodnot udržovaná interpretem příkazů (shellem). Uživatel může měnit (a rušit) hodnoty existujících proměnných prostředí a nastavovat nové proměnné. Trvalé přiřazení hodnot lze zajistit pomocí konfiguračních souborů interpretu příkazů.

Standard určující pravidla hardwarové, softwarové nebo síťové komunikace. Protokolů existuje velké množství. Mezi nejznámější patří HTTP a FTP.

Obvykle počítač, který slouží jako mezisklad dat přenášených z internetu. Pokud je jeden dokument vyžadován vícekrát, podruhé může být dodán mnohem rychleji. Počítače, které toho chtějí využívat, musí být nastaveny tak, aby požadavky vysílaly přes proxy.

Autentizace uživatele pomocí uživatelského jména a hesla nutná k přístupu do počítače nebo sítě.

Textový režim zadávání příkazů počítači.

Vložení souborového systému do systémového adresářového stromu.

Přístupová práva souboru určují, zda může uživatel nebo skupina číst, zapisovat nebo spouštět soubor či adresář. Přístupová práva obvykle nastavuje systémový administrátor.

Viz operační paměť.

Souborový systém, který umožňuje rychlou opravu případných nesrovnalostí, které se mohou objevit, pokud není souborový systém před vypnutím operačního systému správně odpojen. ReiserFS je optimalizovaný pro práci s velkým množstvím malých souborů.

Účet superuživatele. Superuživatel má všechna práva. Tento účet je používán pro administraci a neměl by být používán pro běžnou práci.

Standard používaný pro připojení pevných disků a dalších zařízení, např. skenerů nebo páskových mechanik.

Počítač nebo program, jehož úkolem je nabízet služby, obvykle po síti. Službou může být například nabízení souborů, překlad jmen nebo vykreslování grafiky.

Síť představuje propojení více počítačů umožňující přenášet mezi nimi data. Počítač posílající požadavek se často označuje jako klient, odpovídající počítač (např. posílající dokument) jako server.

Protokol pro přenos elektronické pošty po síti.

Program běžící nad X Window systémem umožňující akce jako změna velikosti oken nebo jejich přesun. Je také zodpovědný za dekorace oken, tj. jejich titulky, okraje atd. Chování správce oken lze nastavit podle potřeb uživatele.

Program pro vzdálené přihlášení využívající šifrování. Je to bezpečnější alternativa telnetu.

Šifrovaný protokol pro přenos HTTP dat.

Proces od zapnutí počítače až do chvíle, kdy je systém připraven k použití.

Viz root.

Swap, jinak též odkládací místo. Diskový oddíl používaný k ukládání momentálně nepotřebných stránek paměti.

Viz root.

Nejvyšší použitelná kapacita přenosového kanálu. Obvykle se používá v souvislosti se síťovými spoji.

Internetový komunikační protokol, který se stále častěji používá i v lokálních sítích.

Telnet je protokol pro komunikaci se vzdálenými počítači. Pro vzdálené přihlášení byl nahrazen SSH, které nabízí bezpečnější šifrované spojení.

Původně označení pro kombinaci klávesnice a monitoru připojenou k centrálnímu počítači. Dnes se tak na pracovních stanicích označují programy (xterm atd.), které emulují skutečný terminál.

Jméno tučňáka, maskota Linuxu (viz http://www.sjbaker.org/tux/).

Účet je definovaný uživatelským nebo přihlašovacím jménem a heslem. Účet odpovídá uživatelskému ID (UID).

Viz proces.

UNIX je (ochranná známka a) typ operačního systému.

Určení zdroje v síti. Sestává z označení protokolu (např. http://), jména počítače a domény (např. www.suse.cz) a dokumetu (např. cz/company/index.html). Celá URL pak vypadá takto: http://www.suse.cz/cz/company/index.html.

Viz domovský adresář.

Průmyslové konsorcium, které mimo jiné určuje důležité standardy pro zobrazovací systémy.

Víceuživatelské systémy umožňují současnou práci několika uživatelů.

Krátký (nastavitelný) řetězec znaků zobrazený na začátku každé příkazové řádky. Obvykle obsahuje informaci o aktuálním pracovním adresáři.

Web je soubor navzájem provázaných hypertextových dokumentů, obrázků a dalších souborů dostupných pomocí protokolu HTTP. Web je možné procházet a prohlížet pomocí specializovaného programu, kterému se říká webový prohlížeč.

X Window je síťový systém pro zobrazení grafického uživatelského rozhraní na různých počítačových platformách. Poskytuje základní grafické prvky jako čáry a pravoúhelníky. Je to zprostředkující vrstva mezi hardwarem a správcem oken.

Verze 11 X Window systému.

YaST je nástroj pro pohodlnou instalaci a nastavení SUSE Linuxu.

Viz NIS.

Záloha je kopie dat vytvořená za účelem obnovy v případě jejich ztráty nebo poškození. Záloha všech důležitých souborů by měla být vytvářena pravidelně.

Položka ve sbírce URL adres.

Zástupný znak nahrazuje jeden (symbol: ?) nebo více (symbol: *) neznámých znaků. Též metaznak. Zástupné znaky jsou součástí regulárních výrazů.